ZA HYMNOU SVATOVÁCLAVSKOU!

To z hrobu zaznívá

hlas předků,

zem pod ní duní, tvá,

ó slyš, hlas svědků!

Vše drahé žije v ní,

co nítí

v nás city národní,

světí vše žití.

Co s zemí jednotí

i vzájem,

co Vlast tvou hodnotí

a kouzlí rájem.

Z ní radost ssaješ blah,

mír v žalech;

s ní rosteš v toužných snách

i v ideálech.

Přísahy polnice

to zní ti,

přes mez a hranice

ji slyšíš hřmíti! –

Zni, písni, srdce žhni

a zapal,

za dar vem obětní

ten čistý zápal!