ZA JARNÍHO ODPOLEDNE.

By Adolf Brabec

Mám rád to světlé odpoledne,

vlas jarní země rozkvétá,

do dálky kams až nedohledné

kraj směje se jak koketa.

Zříš v slunce touhu nenasytnou,

v něm plane vesny mladé jas,

a motýli se oku kmitnou,

luk zelených a lesů pás.