ZA JARNÍHO ODPOLEDNE.
By Adolf Brabec
Mám rád to světlé odpoledne,
vlas jarní země rozkvétá,
do dálky kams až nedohledné
kraj směje se jak koketa.
Zříš v slunce touhu nenasytnou,
v něm plane vesny mladé jas,
a motýli se oku kmitnou,
luk zelených a lesů pás.