ZA JIŘÍM WOLKREM.

Květ modrý v jezeře v soumraku pochodní.

Tak vidím oči Tvé, jak zhasly v smutku dní.

Spí tiše pod zemí

ty oči zavřené,

pod víčky těžkými

z bledého kamene.

Daleko před nimi sad nejkrásnější zrá,

v nás čistá víra Tvá se k němu ubírá.