ZA JITRA

Vchází v dáli nové jitro –

Bože, zlatá slunce líc!

Vzlétl ptáček do blankytu,

letí vzhůru slunci vstříc.

Otvírá svůj kalich vonný,

s rosou sladkou slunci květ,

a to slunce rosu pije,

líbá kvítka vonný ret.

A mé srdce – pavouk tmavý,

temné chmury spřádá v síť,

zda se jemu zdaří do ní

trošku slunce zachytit?