ZA KRÁSNÉ JARNÍ NOCI...

Za krásné jarní noci

se spáti nechtělo,

protože mnoho žilo

a mnoho bolelo,

protože vábila mne

blouznivé Luny moc.

Cest tisíc slibovalo. –

A přišla zimní noc.

Za krásné lednové noci

jsem zase neusnul,

do okna vítr třásl,

do okna vítr dul.

A hleděl jsem v bouři a vichr

jasnýma očima,

protože vábila cesta

prostá a jediná.