ZA MLADOSTÍ. (III.)

By Josef František Karas

Tak mi někdy hořko je –

člověk zpátky obrací se,

minulost zří – truchlá vise,

mraky, sněžné závěje!

Nebylo a nebylo

v celém žítí trochy štěstí –

květům v mrazech těžko kvésti,

hoře vzněty ulilo!