Za rohem chodník stručně vyschl.

By František Bíbl

Za rohem chodník stručně vyschl.

Blána kalužiny bolně se třesouc

pohání varhánky na kámen.

Zimavě v stromech vlna uschlého šustu

proharaší černé mumie lístků,

velmi dlouho syčí, dofičí beznadějně

v tomto kraji, v tomto století.

Mysl trochu zavlá u stojanu,

klam jehož běží v tupé bezdno louže:

Kdo hledí na mne v staré město

z prorvy třicátého věku?