ZA ROVNÍKEM.

Když loď svou spustíš vesel v moře siné

za dálným cílem jako Argonauti,

tu s modra nebes na radostné pouti

jak na pozdrav ti sterá hvězda kyne.

Tu hvězda snů jak Labuť šírem plyne,

tam Pegas, Lyra v oči zablýsknou ti,

a hvězda slávy zve tě dále plouti,

a hvězda lásky v kraje volá jiné.

Leč bez úrazu loď tvá – nebi dík! –

když při té jejich záři věčně ryzí

se přenesla již plavbou za rovník:

Tu vše ty hvězdy známé, vlídné mizí,

a před sebou jen jedno v dálce zříš

se týčit, lesknout na obzoru – kříž.