ZA STAROU LÁSKOU (31)

Tak smutný rek náš nemoha se hnouti,

přemýšlel o té, kterou vybrat si

za věrnou družku na života pouti...

V paměti listy zvolna převrací,

tu onde zamyslí se, hlavou kroutí

a smutně vzdychá v těžké stagnaci:

té byl by stár, ta jemu stará zase

a pátá, šestá dávno provdala se.