ZA STAROU LÁSKOU (39)

Ach, jen ty nohy kdyby sloužit chtěly!

Ach, jenom kdyby mohl na nohy!

Leč od chvíle, plán o ženění smělý

když uzrál v něm, ach, týden přemnohý

provzdychal ještě, leže na posteli

jak opuštěný Lazar ubohý,

jenž kolem sebe neměl živé duše

krom domovnice, kterou odbyl suše.