ZA STAROU LÁSKOU (42)

Uplynul týden. V nepokoji stálém

byl živ náš rek. Ach, co mu odpoví?

Že psal ten list, teď litoval už málem;

koš naposledy ještě uloví!

Tak v úzkosti a strachu nenadálém

sám sobě připadal tak bláhový

a viděl už, jak velký koš mu nese

a svět; ten ovšem ještě vysměje se.