ZA STAROU LÁSKOU (5)

Čert aby všecko vzal! Už zvolna zmáhal

se pacienta náběh ke pláči,

spár zoufalství do nitra jeho sahal:

jen domovnici když se uráčí,

pak teprv přijde! – Tu se zapřísahal,

že všecko jednou rázem zjinačí,

by neumřel tu samotou a nudou,

až jenom zas mu nohy sloužit budou!