ZA STAROU LÁSKOU (51)

Dne jednoho pak jako švihák pravý

se vyfintil (měl pouze nesnáze,

se zrádnou lysinou na vrchu hlavy)

a svižným krokem bral se ke dráze.

List před tím napsal horoucí a žhavý

a teď jel k ní, ach k ní, tam ke Stáze

a v mysli srovnával si řeči pěkné,

jež vyvolené srdce svého řekne...