ZA STAROU LÁSKOU (7)

A myslí jeho táhly různé zjevy

těch, jež jej byly zajímaly kdys:

subtilní, kypré, všelijaké děvy,

zde plná měkkost, jinde ostrý rys, –

kam dřív se dívat, člověk věru neví.

Hle, celý harém, právem zvolal bys

a věru, pěkný harém různých poupat

zřel smutný rek náš kolem sebe stoupat.