ZA ŠTĚSTÍM.

Vyšlo Štěstí, vyšlo v lesy,

zpívalo si zlaté písně –

tajemné ty oko v dáli,

nedívej se na mne přísně!

Půjdu stezkou prostřed lesů,

kde si Štěstí písně zpívá –

proč se stále temné oko

z hlubin dálek na mne dívá?

Najdu Štěstí, s jeho písní

zlatou vzletím nad oblaky –

zapomenu, že tam z dálky

dívají se přísné zraky...