ZA SVĚTEM.

Jak planou sterá světla

tam za řekou, hle, všady!

To ulice se plní

as šumem promenády.

Dav do divadel chvátá

a do koncertní síně,

a mnohý kolébá se

do hospůdky své líně.

Leč nás ten světel řetěz

tak marně zve a svádí,

vždyť my se máme tolik,

ach, tolik máme rádi.

A nad sál, promenády,

kde dav se pestře míchá,

je nad stolem nám lampa

a jizba naše tichá!

A milých veršů hudba

a vzpomínky a snění,

a ničeho nám dvěma

již více líto není.

Než večer že tak krátký

a čas že letí, pádí,

vždyť my se máme tolik,

ach, tolik máme rádi.