ZA TEBE, ZA TEBE.

Zpívej si, bratře můj, v prokletých dolech,

však se to lehčej a veselej buší!

Umřeš jak pes po nelidských bolech...

kamení pohřbí Ti tělo i duši...

Sestra Tvá mladá se líbila pánu...

dnes toulá se, ďas ví kde, ztracená...

Není, kdo mstil by se za její hanu...

Doma, tam u matky, myrta tlí zelená...

A já, třetí, pijan jsem, veselý, veselý...

Nocí se toulávám, až hvězdy blednou...

Jak člověk pokojný neumřu v posteli...

Noc si mne ukryje na věky jednou...

Za Tebe, bratře, v hlubokých dolech,

za Tebe, sestřičko, ve světě širém,

zpívám si v zoufalství, v radostech, bolech,

jak slavík ztracený, stržený vírem...