ZA TŘEMI ULICEMI.

Lampa už dohořela.

I zanechal jsem díla – – –

V žilách mi touha vřelá

krev zapálila.

Krev divoká je, vzteklá.

Na srdce ruku vložím.

Cítím: žár pekla.

Což, shořím?

Tma hluboká. Jde čas?

Či světy stojí?

Kde její slavičí je hlas

a ruka, která hojí?

Nejde – – – A nepřijde už

mne zlíbat svýma rtoma.

Snesu to? Oh, jsem muž!

Ať si je doma.

Však přece teskno je mi.

A z touhy hořkost zbyla.

Za třemi ulicemi

spí moje milá – – –