Za Tvoji lásku.

V mou samotu, jež opuštěním na mne zírá,

v mou samotu, v níž tisíc smutků mých se chvěje,

v níž bolest tichých nikdy, nikdy neumírá,

v mou samotu Tvá duše, řekla’s, ráda spěje.

Chceš sdílet se mnou život snů a touhy věčné,

jež stkána z nálad svátku mlčením a šera klidu.

Však za to lásku všecku dá Ti srdce vděčné,

a síla odrazí zpět všechnu duší bídu.