ZA VOJÁKEM (I)

Proč teď nikdy nepospícháš domů?

Marně čekáme na krok tvůj mladý.

Pod okny ve dne v noci vršky stromů

přetěžce sklání podzimní checht.

Včera zněl. Dnes. Dere se pořád,

urputněji se dere přes všechny stěny.

Odvanutý, přijdi nám přec ohřát,

na chvíli aspoň, říjnový dům!

Napiš: jsem již na cestě, přijdu

do země, na kterou naděje dýchá.

Těžké je čekání v mdlobě a v říjnu,

odevšad dere se podzimní checht...