ZA ZHYNULÝMI PŘÁTELSTVÍMI

Tou zatvrzelou cestou zpět se ohlédni,

kde přátelství tvá všecka rozváta,

kde vzpomněl někdo, přítel poslední,

než růže opadly, že kvetla poupata.

Tak vše je času hra,

a na tvé cestě pro loučení zrá.

A přece samoten se cítit nebudeš.

Nějaké duše ještě vynoří

se v cestě tvé, tvůj večer osvítí,

tvé prázdno naplní, čím hovoří,

z nich teplé ticho pradlen přejde na tě,

a k smrti usneš-li, v ten klid se zapředeš

a v hvězdné noci nesmírnost.