ZACHYCENÉ HOVORY. (I.)
Synu strýček severní
dává pokyn důvěrný.
(U nás všude na vesnici
říkalo se mužům „strýci“.
A tak říkám také já.
Svět přec má být rodina,
i když ani v naší obci
nebývali všichni krotcí.
A tak strýček severní
byl dnes k synu důvěrný.)
„Pamatuj si pár mých slov!
Občan náš, ať muž, ať hoch,
neupadá do mátoh,
ale zkoumá velmi řízně,
kterak zlepšit naše sklizně.
Slyš můj návrh diskretní,
ale zcela konkretní:
Strýc náš Španěl, dvěma slovy,
vážný strýček: má on kovy.
Ne snad chrámům na zvony,
toto! Na tanky a kanony.
Těch nám třeba
víc než chleba.
My tu máme písek, písek –
čert vem taký zisk a zísek!
Ze zbrojovek akcie
jinačí jsou premie.
Ze zbrojovek, sakulenda,
nestydatá dividenda!
Vždyť ti – – jinak zvu je v duchu,
hledě na tu velropuchu –
vždyť ti páni dojista
berou procent až i sta.
Mlč však! Kdo chce s vlky žít,
musí s nimi výt.
Kov ten strýčkův ať je náš!
Nemyslím tím konfiskaci,
částečnou jen exhumaci,
přenášenou štědře k nám,
našim totiž zbrojovkám.
Proto snaž se, snaž!
Maž a maž,
světový tisk ať je náš!
Ať však světu nevybreptá,
co se u nás jenom šeptá!
Politik má zásadu:
zapiat se až pod bradu.
Píše ,Pravda‘ na svůj štít?
Kdepak! Ta se musí skrýt.
Píše opak, psát dá opak,
ať svět hádá: ,Copak? Copak?‘
Proto měj jak v drobnohledu
politickou abecedu.
Trojku – Malou dohodu
podle mého návodu
vypřáhni nám na dvojku:
Srba vyluď ze spolku!
Pak už snadno, bez napětí
vyletí z ní i ten třetí.
Na obludu SSSR
vezmi per si jako seker;
samý opak o ní piš,
křič jen: ,Komunistská říš!‘
Lži se vždycky věří spíš.
Silným dovoleno hrubství,
nedovoleno jen hlupství.
Obluda ta až nám splaskne,
to si u nás každý mlaskne.
To pak slavně pojedem
novým naším východem,
zaslíbenou zemí naší,
šeptanou jen, nad vše dražší!
Kohosi pak stiskneme,
až si při tom výskneme.
O Západ tak nestojíme.
Východ, který ještě dříme,
lepší sousto pro nás má.
Kořist odtud nesmírná,
povídám ti, veliká,
lepší nežli Afrika.
Tam upírej stále oči!
Kolem nás ať svět se točí!“