Žádost.

Kyžbych naden ptáčkem byl!

Přeslesbych se pustil,

Dotrní se pěkně skryl,

Semtam lístím šustil.

Nadzem bych se honem nes,

Prohlídl krásná města,

Skrze kvítí, skrze les

Máby byla cesta.

Svůj kde mívá Běla byt,

Kady ráda chodí,

Ssebou přesmoc mladý lid

Jako blázny vodí.

Kde své lásky trápení

Mrtvým stromům jeví,

Studem tvář sy červení,

Že má svědka, neví.

Jakbych dívce sradostí

Pěkné písně zpíval,

Vroucý nani milostí

Světvičky se díval.

Kdyby pomně vzdychala,

Tměla krásná líce,

Křikbych: Milkas volala;

Zde jsem! neplač více.