ZAHRADA MLÁDÍ.

Zahrada Mládí – zář, květů běl?

Vzpomínám, že jsem jí také šel,

dávno to však, a byl to jen mžik,

pak vyhnal mě Život, ukrutník.

K nohám se starostí připjala tíž,

na bedra těžký mi ulehl kříž,

v před šla má cesta trnitá tak –

a v zahradě Mládí zpíval pták.

Leta pak, leta – a všecko jsem snes’,

a ticho v mém srdci, tak ticho je dnes –

proč zrak mi jen ovlh, proč jsem jen vzdych,

když z čárné jsem zahrady zaslech’ smích?