Zahrádka Boží.

Znám já zahrádečku

plnou krásných květů,

ji bych nezaměnil

za cenu všech světů.

Bůh ji vypěstoval

v srdci zbožných dítek,

vlastní rukou vsadil

mnohý vonný kvítek.

Mezi všemi květy

jeden krásou slyne,

z něho mocným proudem

sladká vůně plyne.

Hlavinku svou něžnou

toužně k nebi vznáší,

stkvoucí jeho bělosť

hříchu temno plaší.

Božský zahradníček

na kvítka se dívá,

milosti své rosou

všechny pozalívá.

A ta kvítka milá

jsoutě kvítka ctností,

ze všech nejvzácnější:

Lilie nevinnosti!