Zahrádka posledně se tměla;

By František Bíbl

Zahrádka posledně se tměla;

šero truchle stojící

posledně omámilo kouty;

proplížilo věci smrákavé

a protáhlo je v transu ztrnulém;

až umrtvilo celý starý dům,

kde mnoho divného jsem žil.

A když jsem přítmím pohlédl,

nenávratno stékalo

po černých vlasech přítele.