ZAJDI.

Měsíci, svým jasem mučíš mne

kamenným a mdlým,

zajdi. –

Plížíš se k znavené skráni mé,

drtivým pálíš mne

tlakem.

Mé noci ubíjíš tragikou

táhlého smutného

svitu.

Magickou září svou prorážíš

klenby mé sinalé

hlavy.

Dereš se v můj mozek chvějící

protivným bodavým

kmitem.

Pokojné myšlenky mé svádíš

v šílené závratné

tance.

Měsíci, vyznělým hlasem svým

nervosně pravím ti:

zajdi!