ZÁJEZD AVARSKÝ.

Vsi hoří vzadu. Nebe černo dýmem.

Plamenné proudy z daleka se lijí

po zralém obilí a trávě lučin.

A z míst těch valí hlučící se mračno

avarských lidí. Šikmoocí jezdci

se pohupují volně na konících,

neb bezpečno je. A jsou spokojeni.

Jsou ověšeni kalichy a kříži,

relikviáři, svícny, konvicemi,

ornáty, plášti, poháry a šatstvem.

Krav bučení a mekot koz a ovcí,

jež vedeny jsou v středu bojovníků,

zní jako libá hudba sluchu jejich.

A každý vleče, otočiv si vlasy

jak provazy kol kostnaté své ruky,

tři, čtyři ženy, jež jsou zcela nahy

a zkrváceny, neboť ňadra jejich

jsou vesměs kolmou ranou probodána.