Zajíčkové.

Zajíčkové, chasníci dva malí,

v polní brázdě pod hrudami spali.

Polem fena přeběhla jak střela,

úzkost zajíčků dvou neviděla.

V běhu hříbě div nešláplo na ně,

z blízkých lesů přiletěly káně.

Zajíčkové chví se pod hrudami:

„Máma odběhla kams, jsme tak sami.

Mysliveček zastřelil nám tátu,

chraň nás, Bože, káních od pařátů.“

V tom pasačka, prozřetelnost sama,

jde sem s kozou, tleská ručinkama.

Káně hněvně do výše se zvedly.

„Krá-krá,“ kráčou, „jedly bychom, jedly!“

Krákajíce letí v modrou dáli,

oddechli si zajíčkové malí.