Zakletý zámek.

Zas nový lístek v památník si kladu:

Divokým vínem všecek obetkán,

v zátiší lesa, ukryt za parkán,

zámeček tichý jako ptáče v chladu.

A v milodechém květinovém sadu,

jenž cestičkami písku obetkán,

šplounala voda tiše do fontan,

a listí krylo lepých bohyň vnadu.

V zakletí všecko. – Na basénu předním,

tlum ryb se nehnul v horku odpoledním,

i labuť zdřímla v stínu u šeříku.

Jdu dál a myslím, zda to báj, neb sen...

Leč těšil jsem se, že mám v památníku

zakletých zámku obraz princezen.