ZAKLETÝ ŽIVOT.

Ve vazbách tuhých tísní se v řadě,

románů svazky po mnoho let,

roky prach tiše na ně se klade,

dříme v nich život – zakletý svět.

Mrtvé jsou oči, od listů jejich

v snění, jež, vlhké, často se zdvihly,

v myšlénkách teskných, k obrazům dálným,

ztemnělým, které večerem tichly.

Tísní se v řadě, teskní a touží,

zas jako kdysi rozechvět...

Radosti, žaly, dlouho tam dřímou –

celý v nich život – zakletý svět.