Zaleť mysli, zaleť ku poledni,

By František Sušil

Zaleť mysli, zaleť ku poledni,

Ostav studeného severu;

Po hříchu! tu říši veškeru

Postihnuli mrazové jsou lední.

Pěstují zde pisci přenezbední

Nevěrnosti divou příšeru,

Nedbajíce pro svou nádheru,

Že jsou z toho Bohu odpovědní.

Aj tam v jihu zoře víry vlaje,

Na nebi dlí pořád úsměvy,

Zní zpěv Boží a ráj lásky plaje.

O leť, duše, leť v ty svaté kraje,

Přines svatých ohňův výhřevy,

Ať mráz nedověry u nás ztaje.