Žalm.

Nebes tvář i země krása

Původce nám nazývá;

Každé ptáče s plesem hlásá,

Věčného že Tvůrce zná:

Bože můj! ty’s moc i spása,

V tebe věří duše má!

Slunce s mořem po vše léta

Dobrotu tvou zvěstuje;

Bez tvé lásky po všem veta,

Blaze tam, kde trůnuje!

Ty jsi srdce všeho světa,

Srdce mé tě miluje!

Ty’s, kdo dává klasům zráti,

Ty’s kdo šatí lilie;

K tobě všecko zrak obrátí,

Rozsíváš-li dary své:

Mocný Otče – věrná Máti!

V tebe doufá dítě tvé!

Ve prachu i hvězdné dáli

Zřím tvé moci nádoby;

Moudrost tvá se v bázni chválí

Na zemi i na nebi:

Hospodine – tvorstva králi!

Tebe duch můj velebí!

V tebe věřím, v tebe doufám,

Tebe vroucně miluji;

Dejž, ať nikdy nepozoufám,

Posilniž mě v náději, –

V tebeť veřím, v tebe doufám,

Tebe nad vše miluji!