Žaloby zmlkly...

Žaloby zmlkly v srdci mém

i slzí proud,

červánek svítal přede dnem,

a slyšela jsem vlny plout.

Z hvězd ztratila se poslední,

a mluvil zvon,

já pohlížela, jak se dní

a v noci volný, tichý skon.

A šla jsem s klidem na čele

k své práci zas,

byť šťastna ne, přec vesele, – –

tak cestou žitím jde se snáz’.