ZAMČENÁ ÚSTA

Naše zamčená ústa jsou kaštanové pupence,

jež zbobtnaly, ale pro mráz nemohou rozpuknouti se.

Chce se nám kvésti, s větrem vyslati nitro

jak soucitné ruce, doušky vody, ovoce na míse

anebo i jako sklenky s velmi silnými víny,

jež ostruhy zabodnou do slabiny.

Naše zamčená ústa jsou dusné žalářní cely,

v nichž netrpělivým vězňům věčně uplývá vteřina.

Chce se nám předstoupiti a obhájiti svou věc.

Neposune se ručička, by udeřila nám hodina?

Krví a ponížením tolik jsme zaplatili,

nejeden zločin na sobě teď peklem mlčení smyli.

Naše zamčená ústa jsou nabité parní kotle

v šíleném závodu o sázku hrozící vybuchnouti.

Naše zamčená ústa jsou dynamitové patrony

nablízku požáru, když vítr počal douti.

Chce se nám duněti hněvem, sršeti nenávistí.

Vlastním se dusíce tichem, sluch napjatý křečovitě,

do dálky nasloucháme, kde bije to a svistí...