ZÁMECKÉ MĚLNICKÉ.

Čárný moku, jiskru v oku

rozněcuješ básníku,

doušek prvý hřeje v krvi

jako slunce v rovníku.

Smutek mizí, šťáva ryzí

když zasvitne v poháru,

zde u zřídla rostou křídla

i starému soumaru!