Zamilovaný.

By Adolf Heyduk

Krásné slunce k moři běží,

přeskakuje oblak mnohý;

rudé slunce v siném moři

růžové chce svěžit nohy.

A jak běží, chvátá, pádí,

znaveno jak u vod klesá,

zardělo se, zruměnilo

líce mladistvého lesa.

Víte-li, proč v líce lesu

tolik purpuru se slilo?

Zlatou řízu s růžných nohou

slunéčko mu odhalilo.

Vysoko ji odhalilo,

až lesíku hlava hoří;

červená se, teskní, vzdychá,

a pln touhy hledí k moři.