ZÁNIK A VZNIK

I tady roste všelijaké býlí

a k užitku je přimíšen i plevel;

i příroda se při tvoření mýlí

a v ptačí zpěv a v stromů tichý ševel

skřek výra zazní o půlnoční chvíli.

I tady bouře sesílají mraky,

blesk ničivý, jenž zažíhá a kácí,

i tady poražených stromů vraky,

jež čněly ve výšinách nad oblaky,

se hrdý obrys do propasti ztrácí.

I zde je domovem děs nocí mrazných,

v nichž živá vlákna v umírání hynou,

i zde je hrůza neschůdných cest srázných,

jež vedou do prostorů hlubin zrádných,

i zde se někdy výšky neustrnou

a to, co po léta chovaly v pýše,

květiny vzácné, samotářské stromy,

vrhají bez milosti se své výše

vichřice jejich, zrádných lavin hromy

do zkázy zničení a do pohromy.

I zde se vítr často nesmiluje,

a místo svatebního polaskání,

když vůní les v modlitbě oddychuje,

v sepjaté jeho větve zkázou duje

a jeho krásu rozmetá a zraní.

I zde však přírody dlaň milosrdná,

když běsných živlů vášně ztišily se,

pramenům živé vody příchod zjedná,

by nové životy zas zrodily se

ze síly jejich bez hranic a bez dna.