Zaniklé hlasy.

By Emanuel Lešehrad

Noc truchlivá si v mechu hoví,

a nebe plno zlatých hvězd,

a v dáli kráčí měsíc nový

nad kupolemi spících měst.

A šerem kráčí bledé snění,

(má ruce mdlé a velký zrak),

je slyšet jeho šelestění,

(ze spánku tikne mnohý pták.)

A tiše kráčí... Travnou plání.

(Na dávné doby vzpomínám.)

Za řekou pláče viol štkaní.

Pro svoje zhaslé štěstí lkám...