ZÁPAD.

By Karel Babánek

Zapadá slunce, úsměvem se loučí,

i tvůj už na noc nachýlil se den

a nazpět-li se ohlédneš dnes přece,

vše jako krátký připadá ti sen.

Je život za tebou a stíny už se dlouží,

tou cestou krátkou ještě jdeš a jdeš,

zapadá slunce, úsměvem se loučí,

čeho ty s láskou vzpomeneš?