Západ slunce.

Když krásný anděl v jitra purpuru

rozvíral zlatý kalich azuru,

tu políbil jsem její spící tvář.

A teď, kdy oknem západu žhne zář,

sedím v stinném koutě u piana,

sotva okraj prstu zalkává na

bílých klávesách, jíchž dotýká se;

duše zpívá v purpurovém jase...