ZÁPAD.

Rozkvétá růže nad hradem

krvavá, krvavá,

sluníčko to tam zdlouhavě

skonává, skonává.

A zvony hučí v onu zář

do dáli, do dáli,

za někým jak by večerem

plakaly, plakaly.

Veliká rakev černý kříž

nadnáší, nadnáší,

a v ní spí králka ubohá

v rubáši, v rubáši.

A rytíř jede, snad hrob sám

přemůže, přemůže,

jen že on dojet z dáli své

nemůže, nemůže.

Rozkvetlá růže za hradem

skanula, skanula,

a navždy králka mladinká

usnula, usnula.