ZAPADLÉ OHNĚ.

By Jaroslav Vladimír Janovický

Zapadlé ohně,

jste v mých myšlénkách –

zapadlé ohně,

hrabu se často v snách;

najdu-li jiskřičku,

vyhodím, rozfoukám...

zapadlé ohně

vyšlehnou v svět,

v neznámém odsvitu

rozpuků předivných,

vyšlehnou v svět,

duši mé k úsvitu,

pohádka, nesněný jih

ve chvilky prokmitu,

kdy zase zpíval bych

samoten, tich.

Zapadlé ohně,

z jiskry a jiskřičky

dmýchám vás –

mám vás tam rozsety

budoucí rozkvěty,

do hvězd dmýchám vás,

s hvězdami dýchám vás,

zpívám z vás

samoten, tich,

zapadlé ohně.