Zapadnuto.

Když jarní vánci zaduli,

hoch našel první bleduli,

a děvčeti, jež miloval,

ji v modlitební knihu dal.

I vyšlo srdce srdci vstříc,

a bylo květů stále víc,

a zbujel luh a metal klas,

a zkvetlo vše – a zvadlo zas.

Pak přišel mráz, leč jak, ví Bůh,

jen ocúnem se zdobil luh,

hoch do knihy dal zlý ten květ –

a srdce zapadla i svět.

Sníh na nivách byl, na stráních,

a na ňadrech, a na skráních,

jen založený z dávných chvil

květ dvojí ve dvou knihách zbyl...