Zapomeň!

Zapomeň! Však ze slz vláhy

marná stkvoucích perel žeň...

vyrvala’s se příliš záhy

z duše mé – ó zapomeň!

Zapomeň!

Zapomeň, že našli jsme se,

zjev můj z duše svojí zpleň,

čas ti klid a štěstí snese,

na mé blaho zapomeň!

Zapomeň!