Zapomeň.

Šeptal tisu tmavý peň:

„Jenom jdi a zapomeň,

srdce mladé, unavené,

jak tu mého u kořene

dřímá už svůj věčný sen,

to už také nevzpomene.“

Stál jsem dlouho, nemoh’ jít,

nemoh’ tomu uvěřit,

co ten tmavý šeptal peň,

šeptal stále: „Zapomeň!“

až jsem řekl: Zapomenu,

nevrátím se nikdy zpět,

mezi námi bude ležet

šerý, pustý, prázdný svět.