ZAPŘENÉ LÁSCE.

Jsou v srdci mladém city vřelé

jen zalíbení v dívčím těle?

Já vidím Tvé červené líčko.

Jest žár, jímž mladé srdce buší,

jen zalíbení v dívčí duši?

Já vidím Tvou divokou duši.

Stát na svém a nedbati zvyků ni lidí,

být mužatkou, stíny kde dívčiny vidí,

být prudkosti záchvatné řekou

a zároveň vlaštovkou měkkou –

Já vidím Tvé červené líčko,

já vidím Tvou divokou duši.

Mé srdce, k lásce velké, věčné hotovo,

z dvou srdcí volit mělo – Tvé neb Kristovo;

já zapřel Tvé červené líčko,

já zapřel Tvou divokou duši.

Proč zjev Tvůj v lesku jarých vnad

zas po letech mi v duši pad’?

Chceš upnout mě v kruh okovů

či zapřena být poznovu?

Ó neprchej! Ó zůstaň tam,

kde’s trůnila jak drahokam!

Já vidím Tvé červené líčko

a zakouším drásání hlohu,

já vidím Tvou divokou duši

a modlím se za Tebe k Bohu,

já vidím Tvé červené líčko,

já vidím Tvou divokou duši,

Tvou oddanost přítulnou, vřelou –

chci Kristu být obětí celou.