Záře luny.

Tvou záři tají bledý duch,

jenž přes tříšť paprsků se nese,

je ticho tam – kde žár a ruch?

jen zář se na svět dále třese.

Jak pusto as, kde děsnosť spí

a kletba věků černá lpí,

kde dříve vesna zkvétala,

ach jaká změna nastala!

To beztvárný květ, němý bol,

a troska, již byl požár zžal,

jež pluje mořem vesmíru,

bez cíle, štěstí, bez míru!