ZÁŘÍ 1912.

Winter umřel – Vondrejc *) je tu ještě,

Bezruč mlčí – básní Novák Arne,

tepla nebylo – jen věčné deště –

ach to leto bylo jednotvárné.

Pánbů žne tak, by moh ďábel síti,

mlha se nám roztahuje všade –

inu, psí to máme živobytí

s psími vyhlídkami, kamaráde!