ZÁŘÍ

Dej mi svůj mír,

dej zapomnění!

Ve vrbách vír

tak proradný není,

jako ta kola

jsou na vodách snu

a hlasy zdola,

tam v bezednu.

Jen do hloubek zřít

a bez zapomnění!

Chci jas a ne klid,

jde k podjeseni.

Znám viny a víry,

znám podzimu dech,

je čist a je čirý

i v propastech.